V dnešní době každý řeší finance. Tedy až na ty, co nemají žádný finanční přehled a je jim jedno, kolik, za co utratí. Rozhazovačnost je hloupost. Všechno se zdražuje, normální potraviny jsou čím dále dražší. Můžeme to pochopit například na příkladu, kdy jdeme do obchodu a máme plný nákupní košík. A zaplatíme podstatně více než před několika lety. Jde i o ty nejzákladnější potraviny, jako je zelenina, maso a ovoce, a to už je smutné. Člověk by se tak měl naučit alespoň trochu spořit a šetřit. To znamená nerozhazovat peníze v obchodech za zbytečnosti, jako je časté kupování sladkostí, chipsy, tyčinek, zmrzliny a podobně.
Nejen že to není zdravé, ale zaplatíte za to ještě podstatně více, než kdybyste kupovali normální věci. Některým lidem je ale fakt jedno, za co utrácí, a tak to nijak neřeší. Většinou se lidi nakupující v obchodech dělí na dva tábory. Ti, kteří mají předem připravený seznam a toho se drží a nakupují opravdu jenom to, co potřebují, kolikrát i v co největších slevách a pak jsou tu lidi rozhazovační. Podle mého názoru jsou ti první mnohem lepší a rozumnější. Přemýšlí, jak ušetřit a nějakým způsobem už mají přehled o svých financích a řeší to. Já patřím do té první skupiny. Snažím se nakupovat co nejvýhodněji a ušetřit.
Ne vždycky se to samozřejmě daří, ale nějaká snaha tam je, a to je důležité. Jasně, že jednou za uherský čas “zhřeším” a koupím si něco, co je úplně zbytečné. Třeba jeden sáček chipsů anebo zmrzlinu. Ale to je fakt jenom výjimečně. Není to vůbec pravidelně. Takže je potřeba šetřit, ale taky si umět dopřávat jednou za uherský čas. Když si občas koupíte to, co máte rádi, nic se nestane a na vaše finance to rozhodně nebude mít takový vliv, jako kdybyste si to kupovali pořád dokola. A to by právě ti rozhazující lidé měli pochopit a měli by si uvědomit hodnotu peněz.